Archiv 2006

Jedním z hlavních úkolů československé porevoluční architektury byla rehabilitace panelových sídlišť. Původně byla sídliště zamýšlena jako zdravé bydlení v parku, avšak zdegenerovala do podoby nevyhovujícího bydlení v neudržované zeleni. O použitých stavebních materiálech ani nemluvě. Ke kořenům původní dobré myšlenky se vrátili architekti Andrea Klimková a Andrej Alexy ve svém návrhu bytového domu na bratislavském sídlišti Ružinov.

Hlavním úkolem současné administrativní budovy je být kvalitně a hospodárně postavená, disponovat uživatelsky příjemným provozem a moderní infrastrukturou, stát na dobrém místě a v neposlední řadě být krásná. Administrativní Raiffeisen Centrum v Praze na Budějovické je příkladem toho, když se na všechny požadavky zadání najde kvalitní odpověď.

V dnešní době rychlé výstavby je deset let na jeden dům unikum. Trpělivost architekta a investora v jedné osobě, Zdeňka Fránka, se však vyplatila. Vznikla výrazná stavba na výrazném místě, stavba, která si mezi neofunkcionalistickými tendencemi jihomoravské metropole našla svou vlastní cestu.

Zajímavá stavba se v těchto dnech dokončuje v Uherském Hradišti. Podle návrhu brněnského ateliéru New Work bude proluka naproti městské knihovně zaplněna moderním polyfunkčním domem. Záměrem investora, který již společně s ateliérem New Work architekta Svatopluka Sládečka zrealizoval polyfunkční dům na náměstí Míru ve Zlíně, bylo vystavět soudobý městský palác, obsahující kromě obchodních a administrativních ploch i prostory pro bydlení, kavárnu či fitness.

Proslýchá se, že americký architekt Frank Lloyd Wright naskicoval nejslavnější vilu na světě za dvě hodiny. Rádo se však zapomíná, že její podobu vytvářel dlouhých devět měsíců v hlavě. Wright "Vilu nad vodopádem" vymyslel skutečně velmi dobře, poněvadž spoustě architektům dodnes nedává spát. O její uhrančivosti se může našinec přesvědčit v Černošcích, kde stojí její vnučka.

Vyprávění o domě a jeho bratrech v části určené těm, kteří se více touží podívat svým domům pod povrch, už delší dobu čekalo na pohled architekta. Má to svou logiku. Zvykli jsme si na věci, které se sami nabízejí reklamou, vábivým vzhledem, pokoušejí nás. Často aniž bychom domysleli, zda se s takovou věcí chceme opravdu sžít, dovolíme, aby zaujala místo v našem životě. Pokud jde o dům, tak jde trochu i o náš život.

Stavby v zoologických zahradách patří tvarově k nejodvážnějším. Architekti zde nemusí navazovat na kontext okolí a mohou na chvíli upustit od současných pravoúhlých minimalistických trendů. Naopak vítaná je určitá tvarová bohatost až rozevlátost, která souzní s okolní exotickou faunou a flórou. Nemalou roli při navrhování těchto staveb hraje bezesporu skutečnost, že nejčastějšími návštěvníky zoologických zahrad jsou děti.

Projekt administrativní budoy ViennaPoint v Brně z dílny ateliéru architekta Tomáše Zlámala. Klíčovou otázkou projektu bylo vyřešení fasád zavěšených na lehký ocelový skelet, které by zajistily nadstandardní tepelně technické a akustické parametry a zároveň reprezentativní vzhled celého objektu. Výsledkem je technicky unikátní řešení, jehož základem jsou pórobetonové stěnové panely a vyzdívky z přesných tvárnic Ytong.

Zatímco v oblasti rodinných domů se již dávno masově uplatnily různé moderní zdicí systémy, u bytových domů je situace překvapivě mnohem setrvačnější a červené pálené tvárnice jsou stále nejčastěji používaným materiálem pro stěnové vícepodlažní bytové domy. Přitom při použití některých osvědčených alternativ je možné získat minimálně srovnatelné parametry bytů dokonce při podstatné úspoře nákladů a času.

Již při zpracování architektonické studie stojí projektant před otázkou, jaký zvolit konstrukční systém a materiály pro nosné, obvodové a dělicí stěny. Zatímco u skeletových systémů bytových domů lze otázku výplňového zdiva často vyřešit až v pozdější fázi projekčních prací, u tradičních stěnových domů je volba zdicího systému důležitá už pro dimenze a moduly dispozic celé stavby.

"Stavět za nízké ceny znamená neustálou kontrolu kvality ze strany investora. Nemůžeme si proto dovolit experimenty v oblasti konstrukčního systému a stavebních materiálů. Recept na efektivní stavbu spočívá naopak v použití kvalitního materiálu, který umožní vysokou produktivitu práce, rychlou návaznost jednotlivých procesů a dokonalou kvalitu a přesnost stavby..."

Zatímco u zařizovacích předmětů, obkladů a dlažeb existuje nespočet řešení a možností, v případě konstrukce nového jádra drtivá většina klientů končí u přesného pórobetonového systému Ytong. Přestože je teoreticky možné jádro vyzdít z různých cihelných systémů nebo postavit z lehkých sádrokartonových konstrukcí, je zde v praxi téměř výlučně využíván Ytong z bílého pórobetonu.

Požadavky na stavební materiály se neustále zvyšují, což souvisí zejména s rostoucími nároky na komfort bydlení, na ochranu přiírody a nízkou spotřebu paliv a elektřiny. Podstatný je i nárůst ceny práce v porovnání s cenou materiálu. Jedním z dnes již klasických materiálů, které splňují přísná kritéria moderního stavebnictví, jsou pórobetonové konstrukční prvky.

Zkušenosti několika desítek let potvrdily, že pórobeton má jako stavební materiál celou řadu předností. Jeho specifické vlastnosti však vyžadují také omítky šité na míru. Ty mají totiž zásadní vliv nejen na dlouhodobý vzhled domu, ale i na bezchybnou funkci obvodových stěn.

Díky úsilí společnosti Xella Porobeton CZ a projektové firmě VYTISK se stavební systém Ytong zařadil do čela stavebních systémů, které se mohou prokázat energetickým štítkem u svých realizací. Energetický štítek informuje majitele či uživatele stavby, jestli jeho dům je lepší nebo horší ve srovnání s požadavky tepelně technické normy a potažmo i ve srovnání s jinými stavebními systémy. Energetický štítek vychází pro YTONG velmi příznivě.

Od loňska roste v centru Horoměřic u Prahy multifunkční objekt, který uživatelům poskytne celkem 2350 metrů čtverečních bytových i nebytových ploch. Dům je vložen do proluky ve stávající výstavbě a již nyní, ve fázi dokončování hrubé stavby, je vidět, že se jedná o zajímavý objekt. Autorem projektu je akad. arch. Jan Hruška, jehož architektonická kancelář má k lokalitě blízký vztah - sídlí totiž právě v Horoměřicích.

Společnost XELLA Porobeton CZ, která je výrobcem stavebního materiálu Ytong, přišla v loňském roce se zcela novým řešením v oblasti nabídky projektů a výstavby rodinných domů.

Zajímavá stavba se v těchto dnech dokončuje v Uherském Hradišti. Podle návrhu brněnského ateliéru New Work bude proluka naproti městské knihovně zaplněna moderním polyfunkčním domem. Záměrem investora, který již společně s ateliérem New Work architekta Svatopluka Sládečka zrealizoval polyfunkční dům na náměstí Míru ve Zlíně, bylo vystavět soudobý městský palác, obsahující kromě obchodních a administrativních ploch i prostory pro bydlení, kavárnu či fitness.

V průběhu stavebního veletrhu IBF 2006 se v Brně konala významná mezinárodní akce, odborné sympozium "Materialita povrchových ploch v architektuře klasické moderny. Význam - Poznatky - Péče". Organizátory setkání byly HAWK - Vysoká škola užitých věd a umění v Hildesheimu (SRN), Muzeum města Brna, FA VUT v Brně a Národní technické muzeum v Praze. Na akci se významně podílela i společnost XELLA Porobeton CZ, s.r.o.

V těchto dnech je to právě 30 let, kdy tehdejší brněnský státní podnik PREFA zahájil výrobu pórobetonu v Hrušovanech u Brna. Za uplynulých 30 let bylo vyrobeno v Hrušovanech 7.370.000 kubíků pórobetonu. Pro představu to je 100.000 rodinných domů, to je půlmilionové město. Řada tvárnic vyrobených v tomto závodě by byla dlouhá 98.257 kilometrů a 2,5x by obtočila Zemi.