Montované panely pro skelety a haly

Pro obvodové vyzdívky skeletů existuje teoreticky pět možnosti jejich osazení vůči sloupům. Jedná se o následující možnosti umístění vyzdívek:

  • mezi sloupy
  • částečně mezi sloupy s přesahem před sloupy
  • zcela před sloupy z vnější strany
  • za sloupy, čili uvnitř objektu.
  • mimo sloupy

Z uvedených možností je technicky a tepelně technicky nejvýhodnější osazení vyzdívek před sloupy. Vyzdívky jsou souvislé, neoslabené, je však třeba je osadit na stropní konstrukci, která musí vystupovat před sloupy. Dostatečné tepelné izolování vnějšího fasádního líce této stropní konstrukce je však nutné a jeho vazba na vyzdívky je nejslabším místem konstrukce. Vyzdívky jsou osazeny s přesahem na stropní konstrukci. Délka přesahu nesmí ohrozit stabilitu a funkčnost vyzdívek.

Obr. 5 - Schématické umístění vyzdívek
        z pórobetonu Ytong na stropě skeletu

Obr. 5 - Schématické umístění vyzdívek z pórobetonu Ytong na stropě skeletu

Obvodové vyzdívky v klasickém dnešním provedení nemají maltovány svislé styčné spáry a tudíž nemohou přenášet ve vodorovném směru takové síly jako u zdiva s maltovanými svislými spárami. Proto je třeba po výšce vkládat do vyzdívek vodorovné věnce nebo nosníky, na něž je zatížení od větru přenášeno. Zatížení se přenáší na vložené nosníky ve svislém směru přes maltové ložné spáry zdiva. Další možností je použití klasického maltování všech spár, které zajistí spojení bloků a přenos zatížení v obou směrech. Varianta s vyztuženými spárami není příliš obvyklá.

Obr. 6 - Schématické znázornění zesilujících
        prvků ve zděných vyzdívkách z pórobetonu Ytong

Obr. 6 - Schématické znázornění zesilujících prvků ve zděných vyzdívkách z pórobetonu Ytong

Z výše uvedených důvodů řešení tepelné ochrany a nutných dalších konstrukčních úprav je proto často navrhována obvodová stěna jako dvouvrstvá. Toto jednoduché a známé řešení odděluje statickou funkci vyzdívky do nosných bloků a izolační funkci do vrstvy vnější tepelné izolace. Ta pak překryje veškerá místa s nižšími tepelněizolačními parametry. Toto řešení umožňuje i osadit vyzdívky přímo mezi sloupy. Tímto se vyřeší i umístění dilatačních spár ve vyzdívkách podle Eurokodu 6, neboť jejich funkci převezme dělicí spára mezi sloupy a vyzdívkami. Pro vnější izolační vrstvu se opět uplatní pórobetonové desky Ytong Multipor. Desky jsou celoplošně lepeny a mechanicky zajištěny kotvením hmoždinkami.

Haly

Při řešení samonosných vyzdívek halových objektů se snadno výpočtem přesvědčíme, že samostatná zděná stěna včetně stěny pórobetonové nevyhoví jako samonosná obvodová konstrukce při uvažování dnes platných norem pro zatížení větrem. Jelikož zesilující pilíře často nejsou investorem akceptovány a vycházejí poměrně mohutně, je jediným řešením použití vložených ocelových nebo železobetonových sloupů začleněných do zdiva nebo osazených před něj. Vyzdívky pak se opírají o tyto sloupy a o vložené vodorovné tuhé nosníky a věnce ve zdivu. Tímto se celé konstrukční řešení vyzdívek převádí na obdobné konstrukční řešení jako pro skeletové stavby.

Samostatnou kapitolou řešení obvodových pórobetonových plášťů jsou montované pórobetonové panely Ytong. Jejich popis ale překračuje téma tohoto článku. Může u stavby dojít k doplnění panelů pórobetonovými vyzdívkami. Proto alespoň krátké zmínění panelů. Obvyklým řešením je uložení panelů na základový práh a fixace jejich konců ke sloupům haly nebo skeletu. Panely lze dodat v tloušťkách od 150 mm, ale obvykle bývají užity z tepelněizolačních důvodů tloušťky kolem 375 mm, u průmyslových staveb i 200, 250 nebo 300 mm.

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU NEWSLETTERU