Samonosné pórobetonové stěny a vyzdívky skeletů

Obvodové samonosné stěny představují klasické použití pórobetonového zdiva. Jedná se o jednovrstvé zdivo, které je, jak je dnes obvyklé, zděné z tvárnic na celou tloušťku stěny. Zdivo plní nosnou a zároveň tepelněizolační funkci. Při návrhu a realizaci zdiva se musíme soustředit na taková místa konstrukce, kde není provedena jednoduchá plná a běžná vazba pórobetonových bloků, ale kde se pórobeton stýká s jinými konstrukcemi a může být oslabena jeho nosná a tepelněizolační funkce. Kromě nosné statické funkce zdiva zde musíme respektovat i normativní požadavky tepelné techniky a je třeba hledat kompromis mezi často rozdílnými požadavky na nosnost a tepelné izolování. Výsledkem je pak existence řady detailů, které dnes můžeme najít v katalogu výrobce anebo je podle uvedených principů můžeme navrhnout pro stavbu. Je třeba si uvědomit, že dané typové detaily jsou pouze idealizovaným řešením a koncepční pomocí výrobce pórobetonu. Pro stavbu je potřeba je správně použít nebo upravit.

Důležitými místy konstrukce pro pozornost navrhovatele stavby jsou zejména:

  • spodní část vyzdívky spojená s nadzákladovými vrstvami zdiva (soklem)
  • úzké meziokenní pilíře
  • překlady, zejména pak s prostory pro rolety
  • místa věnců a zabudovaných nosníků
  • osazení stropních konstrukcí
  • osazení střešních konstrukcí včetně krovu
  • řešení vyložených a předstupujících konstrukcí (vystupující podlaží, balkony)
Obr. 1 – Naznačení problémových míst zděné stavby a míst s rozhodujícími účinky zatížení
Obr. 1 – Naznačení problémových míst zděné stavby a míst s rozhodujícími účinky zatížení

Obr. 1 – Naznačení problémových míst zděné stavby a míst s rozhodujícími účinky zatížení

V uvedených místech dochází k oslabení souvislého pórobetonového zdiva vlivem zabudovaných konstrukcí (stropy a věnce), vložených izolačních hmot zejména za těmito konstrukcemi (tepelná izolace) nebo zmenšením půdorysných rozměrů s koncentrací zatížení (pilíře). Narušení jednotné statické funkce plné stěny se projevuje zejména u jednovrstvých zdicích konstrukcí. Je proto výhodné použít větší tloušťky zdiva nad 375 mm, neboť pak je více prostoru pro jednotlivé nosné a izolační prvky. Řešením zvýšených požadavků na tepelněizolační vlastnosti obvodového pláště pak narůstají tloušťky vložené tepelné izolace, která je osazena na kraj stěny nebo za obvodovou věncovku. Tím vzniká prostor na okraji nebo při středu zdiva, který není nosný a okolní konstrukce musejí přenést působící svislé zatížení. Proto statik vidí oslabení stěny co nejmenší a snaží se redukovat tlouštku měkké izolace pod 80 mm. U pórobetonu Ytong je výhoda, že i vložená věncovka má tepelněizolační schopnost a snižuje tloušťku měkké izolace oproti řešením s jiným materiály zdiva. Tento, zdá se, banální problém nabývá významu u zdiva vícepodlažních objektů a objektů s větším zatížením a s větší výškou zdiva. Možné problémy v řešení jsou patrné ze schémat na obrázku 3. Jde o vysoké věncové únosné vyzdívky, dostatečné uložení stropů a velikost věnců a navazujících nadotvorových překladů. Při řešení do zdiva vložených věnců a stropních konstrukcí vzniká známý detail s použitím obvodové věncovky, za ní umístěné tepelné izolace a následně při vnitřní části stěny železobetonové konstrukce věnce nebo stropu. Při užití oblíbeného pórobetonového profilu U musíme prověřit dostatečnost zbývajícího železobetonového profilu, zejména pro ohybové účinky vznikající u překladů a průvlaků.

Obr. 2. – Schéma oslabení stěny vloženou tepelnou izolací

Obr. 2. – Schéma oslabení stěny vloženou tepelnou izolací

Materiály společnosti Xella CZ, s.r.o., určené pro obvodové stěny, jsou bloky označené P1,8-300 a P2-350. Bloky P1,8-300 známé jako Ytong Theta se dodávají v rozměrech pro tloušťku zdiva 375 a 499 mm, bloky P2-350 s názvem Ytong Lambda v rozměrech pro zdivo tloušťky 375 a 450 mm. Pro vnější stěny lze užít i tradičního materiálu P2-400 v tloušťce 375 mm, který dnes najdeme v podkladech výrobce v soupisu přesných tvárnic pro vnitřní stěny. Z uvedených tvarovek můžeme při použití kombinací dvou tloušťek bloků vhodně řešit spodní část vyzdívek s odsazením soklu. Spodní část zdiva nad základy osadíme užším typem bloků a výše použijeme širší bloky. Vzniklý přesah 50 nebo 75 mm je určen pro vnější obklad soklu nebo optické přesazení zdiva.

Obr. 3 – Některé možnosti osazení pórobetonového zdiva Ytong na základ
Obr. 3 – Některé možnosti osazení pórobetonového zdiva Ytong na základ

Obr. 3 – Některé možnosti osazení pórobetonového zdiva Ytong na základ

Všechny tyto konstrukční úpravy zjednodušuje použití dvouvrstvé stěny s oddělenou nosnou funkcí zdiva a vnější tepelné izolace. Při použití pórobetonu značky Ytong je výhodné, že i nosná část stěny má výrazně tepelněizolační funkci. Užití bloků z pevností P4-500, P4-550 nebo o P6-650 umožní vytvoření únosné stěny nebo pilířů pro koncentrované zatížení. Tloušťky nosné části takovéto stěny se navrhují 250 nebo 300 mm podle výšky působícího zatížení a plochy pilířů mezi otvory. Pro vnější izolační vrstvu je výhodné použít pórobetonové tepelně izolační desky Ytong Multipor, které vytvářejí pevnou konstrukci a mají fyzikálně stejnou podstatu jako nosný materiál zdiva.

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU NEWSLETTERU